Kožní onemocnění



CITLIVÁ KŮŽE

Pod „citlivou kůží“ rozumíme stav kůže, při kterém postižení reagují na podněty různého druhu rychleji a „podrážděněji“. Často trpí zarudnutím kůže, otoky, olupováním kůže a jsou náchylní k ekzémům – neinfekčním zánětlivým reakcím kůže. S tím často ruku v ruce kráčí svědění, pálení a pocit napnutí kůže.

Citlivost naší kůže je ovlivněna jejím individuálním stavem, ale i různými vnějšími faktory, např. klimatickými podmínkami či podmínkami na pracovišti. Ale i lidé s normální kůží, kteří jsou v častém kontaktu s vodou či rozpouštědly, mohou být náchylnější na přecitlivělost kůže.

Zvýšenou citlivost kůže mohou způsobovat i jiná onemocnění jako cukrovka (diabetes mellitus), poruchy funkce ledvin nebo užívání některých léků.

Suchá kůže

Suchá kůže je výsledkem nedostatku vlhkosti ve vnější (rohovinové nebo stratum corneum) vrstvě buněk kůže. Existuje mnoho možností léčby, je však nezbytné pochopit tento stav kůže, aby se pro vás našla správná forma léčby.

Co je „suchá kůže“?
Když rohovinová vrstva epidermis (pokožky) ztrácí vlhkost, kůže ztrácí také pružnost, je suchá, popraskaná, šupinatá a někdy i svědí. Vrchní vrstvy kůže obsahují přirozené látky zadržující vodu (tzv. přirozený hydratační faktor), včetně urey, která brání vodě prosakovat z nižších vrstev kůže. Voda je vázaná rohovinovou vrstvou v její lipidové dvojvrstvě, která zpomaluje únik vody z kůže.

Kůže vysychá, když se z vrchní vrstvy odpaří příliš mnoho vody. Tento proces se s přibývajícím věkem zesiluje a podporuje ho časté mytí horkou vodou a mýdlem, protože se tím odstraňuje přirozený tukový film kůže. Suchá kůže je také příznakem různých kožních onemocnění, včetně atopické dermatitidy, ichtyózy (ichthyosis vulgaris) a lupénky (psoriázy).

Suchá kůže je napnutá, drsná, šupinatá a je citlivá. Nedostatek přirozených hydratačních faktorů a kožních lipidů způsobuje zvýšení ztráty přirozené vlhkosti kůže. Tak se dostává do ohrožení ochranná funkce kůže. Pokud ubyde ještě více vlhkosti a zároveň mohou do ní snadněji pronikat alergeny, nečistoty, špína, prach a bakterie, ztrácí kůže svou důležitou funkci bariéry, je zranitelnější vůči patogenům a stále více náchylná k zánětům. Faktory, jako např. povětrnostní podmínky, užívání některých léků, nesprávná péče o kůži, výživa, nebo genetická predispozice to mohou ještě posílit. Suchost kůže je vyvolána mnoha vnitřními a vnějšími faktory.

K VNITŘNÍM FAKTORŮM KROMĚ JINÉHO PATŘÍ:

  • genetická predispozice

  • některé nemoci (např. atopická dermatitida, ichtyóza, diabetes mellitus, některá onemocnění ledvin a jater)

  • stárnutí a z něj plynoucí snížení produkce mazu a snížená kapacita vázání vody

  • hormonální vlivy v pubertě a v těhotenství

Také nesprávná výživa a nedostatečný příjem tekutin, jakož i stres a emocionální tlaky, mohou způsobit projevy suché kůže. Přispívají k tomu i chemikálie v práci a v domácnosti, ale také chyby v péči o kůži; a při jejím čištění, např. častá, dlouhá nebo velmi horká koupel, používání nevhodných čisticích a kosmetických přípravků.

EXTERNÍ FAKTORY KROMĚ JINÉHO JSOU:

  • environmentální faktory, jako např. měnící se roční období a klimatické podněty, jako vysoká teplota, nízká vlhkost vzduchu, nebo silný vítr
  • intenzivní opalování se nebo solárium

  • některé léky

  • nesprávná péče o pleť

POSTIŽENÍ SE PROJEVUJE SUCHOU, RESP. EXTRÉMNĚ SUCHOU KŮŽÍ:

  • pocitem napětí

  • odlupováním

  • drsností

  • svěděním

  • praskáním a zarudnutím kůže

Na preventivní a uklidňující péči při individuálních stavech suché a šupinaté kůže se doporučují hydratující a promašťující látky (emulze a krémy). Hydratují suchou kůži, snižují pocit napětí a zklidňují zarudnutou kůži.

MOŽNOSTI LÉČBY SUCHÉ KŮŽE
Standardní léčbou všech stavů suché a šupinaté kůže jsou hydratující a promašťující látky (emulze a hydratační krémy). Vyhlazují a zklidňují suchou kůži a dodávají jí vlhkost. Hydratační látky, aby byly účinné, musí být aplikovány pravidelně. Ne všechny mají stejnou účinnost. Obsahují širokou škálu různých přísad, přičemž některé typy suché kůže reagují lépe na určitou hydratační látku než na ostatní.

ATOPICKÁ DERMATITIDA

Atopická dermatitida (nebo atopický ekzém) je chronické, zánětlivé kožní onemocnění, obvykle doprovázené suchou kůží, silným svěděním a opakujícím se začervenáním a zánětem. Vyskytuje se u všech věkových skupin, nejčastěji v kojeneckém a dětském věku (5–20 %) se vzestupným trendem, většinou v industrializovaných zemích. Hlavními příčinami vzniku tohoto kožního onemocnění, které se může projevovat v různých podobách, jsou genetické a environmentální faktory, jakož i oslabený imunitní systém.

Jelikož při atopické dermatitidě je narušená bariérová funkce kůže, nejčastějším symptomem je suchá kůže, která reaguje mimořádně citlivě na alergeny z prostředí, podráždění a infekce, jakož i na klimatickou a psychickou zátěž. Atopická dermatitida se projevuje tzv. vzplanutím (zhoršením stavu) a významně ovlivňuje kvalitu života pacientů. Tato „vzplanutí“ mohou být vyvolána nebo zesílena určitými provokačními faktory. V průběhu akutního zhoršení stavu se rozvíjejí začervenalá, velmi svědivá místa, která mohou po silném poškrábání způsobit vývin dermatitidy ekzému s mokváním a krustami.

Pacienti s atopickou dermatitidou často trpí kromě podráždění kůže neklidem a nespavostí, což dodatečně významně ovlivňuje kvalitu jejich života.

JAK SE LÉČÍ ATOPICKÁ DERMATITIDA?
V současnosti neexistuje na tuto nemoc žádný lék. V chronické fázi onemocnění je důležité zlepšit bariérovou funkci kůže každodenním používáním hydratujících přípravků.

V akutní fázi onemocnění by se měl stav konzultovat s dermatologem, který v závislosti na stavu kůže zpravidla (dočasně) nasadí protizánětlivou léčbu.

Vyloučením spouštěcích faktorů (environmentálních škodlivin způsobujících podráždění a alergenů, emocionálního stresu, pocení, infekce) bráníme výskytu „vzplanutí“ onemocnění. Pro dosažení co nejlepších možných výsledky by měl dermatolog určit individuální terapii.